Na podzim 2020 jsme oslovili pana primátora a všechny radní s Podzimní otevřenou výzvou 2020, která mířila na podporu pěší, cyklistické dopravy a mikromobility v Plzni. Na pozadí koronakrize jsme chtěli rychlejší změny v infrastruktuře a podporu „jezděte na kole, choďte pešky“ zaznívající z oficiálních městské komunikace. Právě tak se k situaci, kdy auta zaplavila města, postavily radnice Berlína, Paříže, New Yorku a řady dalších po celém světě.

Děkujeme panu náměstkovi primátora města Plzně pro dopravu a životní prostředí Michalu Vozobulemu za odpověď a za pochvalu naší práce 🙂 Dopis najdete níže v plném znění. Zároveň v blízké době chystáme uveřejnění analýzy, kde se co v cyklistice v Plzni pohnulo kupředu a kde naopak zaostáváme za světem.

Pop-up cyklopruh, který Berlínská radnice instalovala ze dne na den v březnu 2020. Foto: Fabien Deter. CC BY-SA 4.0

V Plzni 23. prosince 2020

Vážené kolegyně, vážení kolegové ze spolku Plzeň na kole,

nejprve mi dovolte, než zareaguji na Vaši otevřenou podzimní výzvu, abych Vám poděkoval za Vaši činnost, která jednoznačně pozitivně přispívá k rozvoji města Plzně, a to nejen z hlediska udržitelné mobility. Předem se omlouvám za délku textu, neb tuto reakci na Vaši výzvu beru i jako možnost reflexe celkového stavu problematiky ve městě Plzni. Vaše podzimní výzva směřovala k tomu, abychom veřejně deklarovali podporu pěší a cyklistické dopravě oproti dopravě individuální automobilové a učinili kroky, které mají vést k tomu, abychom v tomto ohledu byli chytrým městem. Můžeme se samozřejmě lišit v pohledu míry intenzity a rozsahu opatření, ale jsem přesvědčen, že tyto kroky zcela neoddiskutovatelně děláme. Zároveň si zcela jasně uvědomujeme i přínosy udržitelných forem dopravy jako takové.

Nyní již pravidelně podporujeme výše uvedené druhy dopravy, a to i za pomoci osobního příkladu (jak píšete ve výzvě). Např. účastí v projektu Do práce na kole, který Váš spolek spolupořádá a který podporujeme i prezentačními aktivitami. Zároveň jsme připraveni spolupráci na jeho příštím konání ještě prohloubit. Zároveň jsme vytvořili v rámci Správy veřejného statku města Plzně samostatný úsek, který má na starost cyklodopravu a veřejnou dopravu, která do mixu udržitelné mobility zcela neoddiskutovatelně také patří. Od tohoto úseku si slibujeme, a myslím, že již první rok jeho existence to potvrdil, detailnější zaměření na řešení, která mají vylepšit prostředí města z hlediska cyklisty, resp. lépe sladit potřeby uživatelů veřejného prostoru. K tomu je třeba doplnit, že jsme v těchto dnech vypsali výběrové řízení na cyklokordinátora, který by měl celé této snaze dát ještě přesah právě směrem k motivačním a prezentačním aktivitám. V tomto ohledu byly dlouhodobě podceňovány např. aktivity směrem k dojíždění dětí do školy, tj. aby využívaly výše uvedené formy dopravy a nevozili je rodiče až do dveří jednotlivých škol. Vedle toho je evidentně třeba zaměřit se i na diskusi s dopravní policií, která často pod rouškou „bezpečnosti a plynulosti silničního provozu“ neguje a znemožňuje často praktická řešení pro udržitelné druhy dopravy ve městě. Pevně věřím, že nový úsek a právě budoucí cyklokordinátor budou mít kapacitu pro snahy o změnu tohoto pohledu.

Jen nerad přiznávám, že politické a společenské prostředí v České republice není připraveno na tak převratnou redefinici dopravy ve městech, jako je tomu ku příkladu ve Vámi uvedených městech. Plzeň není v tomto případě výjimkou. Nicméně i zde je již cítit, že roste skupina lidí, která kolo už nepoužívá pouze v zažitém pojetí rekreační jízdy po práci, či o víkendu, ale i k cestám do práce a za službami. O tomto stavu svědčí nejenom subjektivní pocit zvýšeného počtu cyklistů ve městě (plánujeme jej i empiricky prověřit), ale i reakce od prodejců kol, kteří zažívají enormní zájem oproti předchozím letům. Stejně tak se jeví přelomovou výzvou inovace v oblasti elektromobility, která zrychluje provoz kol a koloběžek, a mění pohled na možnosti z hlediska terénu a na subjektivní i objektivní bezpečnost v dopravním prostoru. Jsem proto rád, že se začíná dařit prosazovat opuštění konceptu smíšených stezek pro kola a pěší směrem k vyhrazeným pruhům (alej Svobody), nebo zcela separovaným cyklostezkám (např. Rondel). Poctivě je ale třeba říct, že dojezd minulých řešení však ještě bude zcela logicky promítnut v realizaci i některých dalších projektů (aktuálně se to projevilo třeba na Studentské a obecně v okolí silnic I. třídy). Na druhou stranu se ukazuje, že některá opatření primárně zamýšlená jako zcela nutné zvýhodnění veřejné dopravy (Šumavská, Americká) již automaticky přinášejí možnost paralelního průjezdu pro kola. U dalších opatření ve prospěch veřejné dopravy (vyhrazené pruhy) tak budeme již vždy zvažovat, zcela v souladu s Plánem udržitelné mobility, i vyhrazený průjezd právě pro cyklisty.

Vedle toho hledíme i na samotné technické podmínky provozu kol ve městě, proto jsme prosadili do standardu komunikací možnost nulové výšky obruby tam, kde to jen trochu umožňují podmínky. S tím je ale zároveň spojena výše uvedená diskuse s policií o přednostech při výjezdu z vedlejších ulic, výjezdů z domů, průjezdů apod., jež jsou téměř vždy řešeny na úkor cyklodopravy a pěších, kteří se ale pohybují v hlavním směru. Zároveň postupujeme v plánu zklidňování rezidenčních oblastí zaváděním zón 30, které zvyšují bezpečnost slabších účastníků dopravy a jejichž realizace se často objevovala mezi doporučenými opatřeními v souvislosti s reakcí na proměny dopravy v rámci koronavirové krize. Jen namátkou jsme tak nově doplnili zónu 30 na slovanském Petříně a zásadně i západně od Klatovské třídy. Minimálně v příštích dvou letech chceme v této aktivitě pokračovat. S tímto fenoménem souvisí i zavádění a obhajoba cykloobousměrek, které už v Plzni leckde jsou, ale právě při vytváření zón a zjednosměrňování ulic jejich potřeba ještě více stoupá. Zároveň se zaměříme na vyznačování některých i pomocí vodorovného značení, abychom mohli předcházet zbytečným konfliktům (např. Denisovo nábřeží před dopravními podniky, příp. Schwarzova ulice).

Byť už jsem výše naznačil, že v minulosti byla protěžována hlavně rekreační cyklistika před tou dopravní (akceptujeme-li vůbec takové paradigma), tak přesto je třeba i nadále pokračovat ve využití plzeňských řek a rekreačních oblastí k rozvíjení sítě Greenways a tras do okolí města, které ale zároveň umožní lepší dopravu pro příměstské oblasti. Zde cítíme dluh např. chybějícího propojení od Vejprnic, dořešení problematiky bývalé chrástecké železniční trati, spojení Křimic a Malesic, propojení směrem na Dobřany, Útušice a Chotíkov, kde chceme využit Faltusovy lávky z bývalých Škodových závodů.

Je nám také jasné, že dlouhodobě je neudržitelné, aby potenciální i reálný nárůst cyklistické dopravy nebyl reflektován i rozvojem příslušné infrastruktury. Pomineme-li samotné cyklostezky a potřebu jejich lepšího propojení, jedná se zejména o parkování kol ve městě. V současnosti Útvar koncepce a rozvoje dokončuje analýzu a budoucí koncepci širšího centra města, která s sebou nese i reflexi tohoto tématu, protože v těchto oblastech je to nejpalčivější. Zároveň si od těchto prací slibujeme, že nastaví principy, které umožní vhodná řešení i v dalších částech města. Vedle toho řešíme i zadání pro obecný městský mobiliář, který by měl vyjasnit základní technické podmínky tak, aby všechna řešení určená pro parkování kol reálně vyhovovala samotným uživatelům i veřejnému prostoru, do kterých mají být umístěna. Řešili jsme v posledních měsících i situace, kdy pohříchu stále ještě často nejsou brány v potaz potřeby cyklistů a pěších v případě stanovení dopravně-inženýrských opatření pro některé stavby. Pevně věřím, že na základě řady diskusí s relevantními orgány by se mohla celá situace v tomto ohledu do budoucna zásadně zlepšit.

Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že takto široce pojatá oblast je pro všechny zúčastněné velikou výzvou tím spíše, že finanční možnosti města jsou často závislé na externích vlivech, které nám zejména v poslední době příliš nepřejí. Na druhou stranu je třeba říct, že některá opatření jdou zrealizovat i bez větších finančních nároků na městský rozpočet, jen je někdy složitější k nim najít odvahu a dostatečnou většinu v zastupitelských orgánech. Přesto jsme zcela jednoznačně připraveni tato opatření navrhovat, diskutovat a prosazovat.

Závěrem mi dovolte konstatovat, že si Vaší práce velice vážím a zároveň tak prosím přijměte pozvání na společné jednání, které po vzájemné dohodě rád svolám ve chvíli, kdy nám to pravidla jen trochu dovolí. Společně s kolegy jsme dozajista připraveni s Vámi prodiskutovat Vaše podněty vedoucí k celkovému zlepšení situace.

S díky, pozdravem a přáním klidného prožití vánočních svátků a všeho nejlepšího do nového roku

Mgr. Michal Vozobule,

náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí