Vydejte se s námi na kole po stopách historie těžby a zpracování kaolinu na Severním Plzeňsku. V borových lesích v okolí Třemošné a Horní Břízy se nechte překvapit obřími „pískovišti“ s dalekými výhledy i romantickými zatopenými lomy. Vyberte si ze dvou variant. První delší varianta začíná v Plzni-Bolevci a přes Orlík dojedete po příjemné cyklostezce do Třemošné, odkud pokračujete do Horní Břízy stejně jako druhá varianta. Druhá varianta začíná cestou vlakem z Plzně do Třemošné a dále už pokračuje stejně jako první varianta do Horní Břízy. Na konci výletu je možný návrat z Horní Břízy vlakem nebo opět na kole po jedné ze tří tras. Výlet je nejlepší absolvovat na jaře či brzy v létě, kdy mnohým výhledům nebrání ještě stromy a keře.
První delší varianta Plzeň-Bolevec – Třemošná – Horní Bříza, vlakové nádraží 18,5 km (stoupání 208 m, klesání 142 m) Mapa https://mapy.cz/s/jejabarapo Trasa: Plzeň-Bolevec (konečná tramvaje 1) – vlaková zastávka Plzeň-Bolevec – rozcestí Plzeň-Bolevec, arboretum – cyklotrasa 2151 směr Třemošná – vlaková zastávka Plzeň-Orlík – rozcestí Třemošná-Čepro – Třemošná, Luční ul., Keramická ul., Plzeňská ul. – odbočka k vlakovému nádraží Třemošná > dále se pokračuje stejně jako zkrácená trasa. (Zpět do Plzně můžete jet buď vlakem, nebo opět na kole.) Druhá zkrácená varianta Třemošná, vlakové nádraží – Horní Bříza, vlakové nádraží 13,4 km (stoupání 185 m, klesání 117 m) Mapa https://mapy.cz/s/hajaduzule Trasa: Třemošná u Plzně, vlakové nádraží – železniční viadukt Třemošná – hřbitov Horní Bříza – rozcestí Na Bohoutově – Horní Bříza: kulturní dům Klub, Velká vila – Muzeum Horní Bříza – písková halda – Modrý kříž – Plaské odklizy, Severní a Jižní jáma – Horní Bříza, vlakové nádraží První delší varianta: Tento výlet začíná v Plzni-Bolevci u konečné tramvaje 1, odkud vyrazíte po cyklostezce směrem z města k vlakové zastávce Plzeň-Bolevec. U arboreta Sofronka se napojíte na cyklotrasu 2151 a podél trati Plzeň-Žatec pojedete borovými lesy až areálu Orlík a stejnojmenné vlakové zastávce. Za ní asi 200 m odbočíte doprava a mezi železničními přejezdy doleva na cyklostezku vedoucí podél panelové zdi až ke křižovatce třemošenských ulic Revoluční a Luční. Zde budete pokračovat dalších 850 m rovně Luční ulicí mezi rodinnými domy. Na křižovatce s Keramickou ulicí se dáte doleva a na další křižovatce zahnete doprava na Plzeňskou ulici. Zde pozor, protože vjíždíte na frekventovanou silnici. Po 250 m se vpravo nachází odbočka k vlakovému nádraží Třemošná a vy už budete mít stejnou trasu s druhou kratší variantou tohoto výletu. Druhá kratší varianta: Tato trasa začíná u vlakového nádraží Třemošná na trati Plzeň-Žatec. Ta byla dříve známá jako Plzeňsko-březenská dráha a stavěla se na konci 19. století kvůli přepravě uhlí ze severu Čech do Bavorska. Od nádraží vyrazíte doprava po žulových kostkách k hlavní silnici – Plzeňské ulici, kde znovu zahnete doprava a vydáte se směrem přes koleje ke staré části Třemošné. Ještě před železničním přejezdem zahněte opatrně doleva do ulice Pod Továrnou. Za stromy uvidíte opuštěné budovy a komíny bývalé keramičky, vaší pozornosti by neměl uniknout ani zajímavý vodojem se známým logem HOB.

Třemošná

Již v roce 1855 byl u Třemošné objeven kaolin, který se zde začal těžit a zpracovávat. Postupně zde vznikly tři velké keramičky, které byly po roce 1948 znárodněny a začleněny do Západočeských keramických závodů se sídlem v Horní Bříze. Za železničním přejezdem pokračujete po silnici k mostu přes říčku Třemošnou. Cestou minete napravo zpustlý hostinec u České lípy (čp. 143) a nalevo dům čp. 199 se zajímavými secesními maskarony. Napravo od mostu s kamennými pilíři schovanými pod novodobou nástavbou se u říčky rozkládá upravený parčík. Za mostem zahnete doleva do ulice U Potoka a po 100 m dojedete k železničnímu viaduktu se třemi oblouky z roku 1872. Podjedete pod ním a lipovou alejí podél hřiště pokračujete po cestě kolem vodní nádrže k železničnímu přejezdu. Za ním se dáte cestou vlevo kolem železniční trati a napojíte se tak na místní značení (zelený trojúhelník). Asi po 300 m projedete pod mostní estakádou, která je součástí obchvatu Třemošné a ukáže se vám dominanta kraje – Krkavec (504 m n. m.) s televizním vysílačem. Po dalších 900 metrech odbočuje místní zelené značení k viaduktu pod tratí. Vy ale pokračujete dále podél trati (místní značení červený trojúhelník). Po pravé ruce máte chatovou kolonii Záluží a za ní lesní hřiště. Poté cesta zahýbá prudce doprava a stoupá borovým lesem. Po 1,5 km dojedete ke hřbitovu Horní Břízy u rozcestí Na Bohoutově. Na hřbitově najdete pomník připomínající 35 obětí transportu smrti z koncentračního tábora Flossenbürg. Za silnicí pokračujte rovně po cestě značené červeným trojúhelníkem až k turistickému přístřešku s ohništěm. Zde si můžete odpočinout a dát svačinu. Poté jedete dále po „červené” cestě, která vás dovede na prostranství u kulturního domu Klub a k tzv. Velké vile.

Horní Bříza

Hlavní rozmach Horní Břízy nastal v roce 1882, kdy zde podnikatel Johann Fitz začal těžit a zpracovávat kaolin. Jeho podnik Západočeské továrny kaolinové a šamotové brzy získal v tomto odvětví průmyslu dominantní postavení a Horní Bříze to přineslo nebývalý rozvoj. Dodnes se však keramická výroba nezachovala, zůstala jen těžba kaolinu, který zde těží společnost LB MINERALS ze skupiny LASSELSBERGER. Kaolin je hornina, která se kvůli svým vlastnostem používá zejména pro výrobu keramiky (porcelánu), kameniny, plastů, gumy, barev či papíru. U vchodu do kulturního domu Klub si prohlédněte plastiky čtyř žen v nadživotní velikosti a v parčíku zas sochu dívky s vázou. Součástí zdejší parkové úpravy býval i vodotrysk, který se však nezachoval. Nedaleko od kulturního domu zaujme tzv. Velká vila (Tovární 75) – honosná secesní budova s věžičkou, která sloužila pro bydlení ředitele keramických závodů a významné schůze podniku. Od vily budete pokračovat doleva Tovární ulicí přes železniční přejezd k Muzeu Horní Bříza (Tovární 46), vedle kterého si všimněte pomníku padlým ve 2. světové válce s působivou plastikou. Muzeum přibližuje historii města, těžby kaolinu a zdejších keramických závodů. Ty pod značkou HOB vyráběly žáruvzdorné a kameninové výrobky, kachlová kamna a krby, dlaždice, obkládačky i umělé omítky Břízolit. Běžně je otevřeno od dubna do října každou neděli od 10 do 14 h (nebo jindy po předchozí domluvě na telefonu 737 345 392 či e-mailu [email protected]). Pozor však na změny související s covidovými opatřeními. Naproti vchodu do muzea se tyčí vysoká administrativní budova bývalé továrny, tzv. „šamotky“, která stávala vlevo od ní. Naproti muzeu přes silnici zas stojí budovy bývalé „flísky“, kde se vyráběly keramické obklady. Vy pokračujete po silnici, Tovární ulicí, směrem od kolejí. Po 300 m zahněte vpravo do ulice U Výzkumného ústavu keramického, kde se po 200 metrech připojíte zpět na cestu značenou červeným trojúhelníkem. Zanedlouho pojedete již po pěkné lesní cestě, která vás dovede na výraznou křižovatku cest, kde vpravo před sebou uvidíte vysokou haldu písku. Jedná se o skládku zbytkového písku z těžby kaolinu v nedalekém hornobřízském ložisku, na kterou se zanedlouho podíváte. Za křižovatkou pokračujete dále rovně po široké cestě – naučné stezce vedoucí souběžně s elektrickým vedením mírně do kopce k Modrému kříži. Po 300 metrech zahnete doprava na cestu se závorou, která vás dovede za výhledy z vrcholu haldy. Je možné, že v písku budete muset kolo vést. Stejnou cestou se vrátíte z haldy zpět k závoře. Po široké cestě pokračujete do mírného kopce a na tabuli naučné stezky č. 4 se dozvíte zajímavé informace o historii těžby kaolinu v této lokalitě. Dále za cedulí se nachází hornobřízské ložisko a severněji kaolinový lom Trnová. Od tabule je to už pak jen kousek k rozcestí Modrý kříž. Samotný dřevěný kříž najdete trochu stranou u cesty odbočující šikmo vpravo na Kaznějov. Stojí zde i tabule informující o dalších křížích v okolí Kaznějova. Modrý kříž totiž není jediný dřevěný kříž, který najdete v okolí Kaznějova. Je jich celkem pět – modrý, červený, zelený, žlutý a černý. Někdy příště je můžete zkusit všechny navštívit. Z rozcestí Modrý kříž pokračujete lesní cestou po zelené značce NS Horní Bříza (pozor: není to cesta, která prochází přímo kolem Modrého kříže!) k tzv. Plaským odklizům – jámám vzniklým při těžbě kaolinu. Najdete u nich turistický přístřešek a informační tabuli s názvem Severní jáma. Zde doporučujeme, abyste z kola na chvíli sesedli, prohlédli si v klidu toto místo a pak kolo po úzké pěšině mezi jámami převedli až tam, kde je cesta opět bezpečně široká.

Plaské odklizy, Severní a Jižní jáma

Jedná se o opuštěné kaolinové ložisko, které bylo objeveno v letech 1917-1918. Fungovaly zde dvě jámy – Severní a Jižní, ve kterých se těžilo do roku 1931. Hlouba obou byla v době opuštění 30 m. Severní (větší jáma) je rozdělena cestou od Modrého k Červenému kříži na dva postupně zarůstající odklizy se třemi jezírky. To největší je ozdobeno bílými strmými stěnami. Od Severní jámy pokračujete po naučné stezce dále k rozcestí, kde odbočíte vpravo a asi po 350 m dojedete k první vyhlídce na Jižní jámu – jezírko (musíte opustit hlavní cestu, která se zde stáčí mírně vpravo). Poté se vrátíte zpět na značenou cestu, projedete kolem malého protáhlého jezírka napravo, a po asi 450 m dojedete k vyhlídce na druhé straně Jižní jámy. Zajímavé tu jsou nejen výhledy na jezírko, ale i stromy porostlé mechem, které se odvážně naklánějí nad svahem. Z vyhlídky se vrátíte na značenou cestu a pokračujte dále po přímé lesní cestě až ke křižovatce cest. Zde naučná stezka odbočuje vpravo podél elektrického vedení a dovede vás zpět k pískové haldě, ze které jste kochali výhledy do okolí. Stejnou cestou se vrátíte zpět do Horní Břízy k muzeu a železničnímu přejezdu, za nímž odbočíte vlevo k vlakovému nádraží. Na informační tabuli si můžete přečíst o smutné historii zdejšího nádraží, kde se v dubnu 1945 na dva dny zastavil transport smrti z koncentračního tábora Flossenbürg. Ve vlaku se tísnilo přes tři tisíce zubožených vězeňkyň a vězňů. Během zastávky, i přes velkou pomoc místních, zde zahynulo 35 mužů a žen, kteří jsou pohřbeni na hornobřízském hřbitově, který jste dnes již navštívili. Na nádraží náš výlet končí a vy se odsud můžete vrátit vlakem zpět do Plzně, kam dojedete zhruba za půl hodiny. Ti, kteří mají ještě síly, se mohou do Plzně vrátit na kole. Nabízíme tři varianty: 1. návrat stejnou cestou (11,3 km, trasa https://mapy.cz/s/bagepudelu) 2. cesta přes Záluží (10,6 km, trasa https://mapy.cz/s/nujuvefoma) 3. cesta pro odvážnější přes kopec Velká Lužina (402 m n. m.). Pozor jede se 220 m po hlavní silnici I/27 (8,7 km, trasa https://mapy.cz/s/buzupudamo) Text a foto: Eva Haunerová ve spolupráci s nakladatelstvím Starý most www.starymost.cz