Do práce na kole – z Plzně do Valtic – příběh z roku 2017

Leoš Hrádek

Měl jsem ve Valticích v pátek něco pracovně, tak jsem si řekl, že když bude hezky, tak to dám na kole. A ono to počasí ve čtvrtek fakt vyšlo.

Ve středu v práci peklo, přišel jsem domů ve 20:30, dal si dvojitý espresso, otočil se na kramfleku a jel do města pro holky co šly z koncertu, kde byly místo mě.

Doma pak smoothie večeře z 6 banánu, třtinového cukru a balíku datlí.

Letmá kontrola kola, stavu nabití battery packu, uspořádat věci do podsedlový brašny a narvat se do dresu.

Večer bylo teplo, hlásili noc bez mraků a tak jsem v 0:30 vyrazil vstříc letošnímu maximu.

V pátek 0:40 ráno start z Plzně-Božkova, je opravdu pěkně, cca 14 °C. Nádherná, čistá obloha plná hvězd, pro tohle to přece dělám. Svítání, východ ve 3:15 na Zvíkovským mostě, super výhled, ale kláda 3 °C. Brr.

Původní plán poslouchat hudbu jsem přehodnotil velice rychle a užíval si zvuky in nature pro mě už výjimečné. Na cestách nikdo, až tak na úrovni Tábora začal provoz. Ale tak do 10 hodin paráda i díky zvolené trase mimo silnice 1. třídy.

První zastávka v Jindřichově Hradci, 2x espresso, chlebíček a medovník. Sundal jsem konečně rukávy, teplota už kolem 17 °C. Další pauza v Jemnici. Indická polévka, kafe a sachr. Dočepovat vodu a v teplotách kolem 26 °C a silném protivětru začalo peklo. Déšť mi nevadí, teplo mi nevadí, ale vítr je vopruz. Tuším, že to do tmy to nedám.

Krize se dostavila, když mi došla voda a prodejny na vesnicích mají i ve všední dny třeba jen do 10:30. Ještě že jsou lidé dobří, záchrana přišla od stařenky, co srpem klátila lupení na předzahrádce. Tvrdá voda s přebytkem minerálů byla pro mě jako nová krev pro Armstronga.

Ve Znojmě se těsně před šestou ptám tatínka s kočárkem, kde koupit něco do zásoby a ten volá kamarádovi do Meridy, ať nezamyká, že se stavím. Kupuju svůj první cyklo nakopávací gel. Tyjo, to je síla, už se nedivím, že ti chrti v sobě před koncem etapy najdou tolik sil do spurtu. Ono to funguje.

Vítr sílí, slunce pálí, dávkuju sílu do pedálů, abych splnil ten bláhovej cíl.

No, posledních 70 km letím, abych to stihl. Začínám cejtit únavu. Mít víc času, vyjel bych dřív a s rezervou a v odpovídajícím tempu dojel na pohodu.

Máknul jsem a světla pro jistotu rozsvítil.

Na hotelu v 21:10.

Kýbl zeleniny, tři kuřecí stehna, prazdroj, lahev rýňáku, bazén a usínám až po jedný.

Pro mě zatím letos nejaktivnějších 24 hodin, z toho 20 hodin v sedle kola.

 

Leoš stojí za projektem Cykloterapie