Poznejte Víta Gabriela, studenta Fakulty Designu a Umění na Západočeské univerzitě, který se rozhodl překročit hranice běžného designu. V rámci své ročníkové práce vytvořil funkční prototyp nákladního kola, které kombinuje estetiku, funkčnost a inovace. V tomto exkluzivním rozhovoru Vítek odhaluje, co ho inspirovalo k vytvoření tohoto unikátního projektu, jaké technologie a materiály zvolil pro jeho realizaci a jaká byla jeho největší výzva. Dále diskutuje o potenciálu nákladních kol v urbanistickém plánování a odhaluje své budoucí profesionální cíle a sny.
Jako ročníkovou práci na FDU ZČU sis vytvořil prototyp nákladního kola. Co tě vedlo k tomu vytvořit právě nákladní kolo?
Prvotní záměr byl vytvořit kolo s brašnou uprostřed. Nápad vznikl hlavně díky tomu, že mě nikdy nebavilo mít při jízdě na kole těžký batoh s notebookem. Při každé jízdě do školy jsem přemýšlel, kam jinam bych mohl brašnu na notebook umístit. Nejlepším řešením se mi zdálo umístění do středu rámu. Notebook je zde nejlépe chráněný a vyplní jinak nevyužitý prostor a přepravky jen doplnily další nevyužité prostory.
Co tě inspirovalo při návrhu tvého nákladního kola?
Inspirovali mě různé městská kola s úložným prostorem uprostřed, ale největší inspirací mi je švédská značka Cake, která dělá městské elektrické motorky s úložnými prostory a snaží se jimi nahradit auta ve městech.
Čím se tvé kolo liší od běžně prodávaných nákladních kol?
Většina nákladních kol je určená pro přepravu velkých předmětů. Tím pádem jsem poměrně velká a je těžší je někam uskladnit. Mým cílem bylo navrhnout městské kolo pro obyvatele malého městského bytu, kteří nevlastní automobil a dávají přednost pohybu před jízdou v MHD. Občas potřebují jet na nákup, vyzvednout si zásilku nebo jen nechtějí mít batoh na zádech.
Jaké technologie nebo materiály jsi použil při výrobě kola a proč?
Jelikož šlo o první prototyp, koupil jsem obyčejné ocelové trubky, které jsem svařil CO2 svářečkou. Do budoucna bych ale chtě koupit trubky s tenkou stěnou z CrMo slitiny a svářet je metodou TIG. Kolo by potom bylo mnohem lehčí.
Jaké jsou přednosti tvého konceptu nákladního kola?
Snažil jsem se využít maximální úložný prostor, proto se uprostřed rámu nachází brašna na notebook. Vpředu a vzadu je nosič, který je odnímatelný. K nosičům jsou přichycené přepravky, které se dají složit pro lepší uskladnění. Přepravky jsou skvělým řešením pro všechny, kteří potřebují přepravit objemnější náklad. Skvěle mohou například sloužit k ukládání nákupů, balíků, piknikového vybavení, kempovacího vybavení či potřeb rybářů, květinářů nebo i pošťáků. Jsou plně odnímatelné, tudíž jejich další možné využití je jako praktický stůl pro piknik nebo jiné venkovní aktivity.
Jaké byly největší výzvy, kterým jsi čelil během realizace projektu, a jak jsi je překonal?
Asi největší výzvou bylo se od nakresleného návrhu pustit do výroby, jelikož jsem neměl vůbec žádné zkušenosti s výrobou rámu. Neměl jsem žádné přípravky, aby byly kola osově souměrné, a vše jsem dělal od oka. Což bych dnes už rozhodně takto nedělal.
Máš ambice toto kolo vyrábět jako produkt na širším trhu?
Zatím nemám. Je to teprve první prototyp a už teď bych spoustu věcí udělal jinak. Hlavně vím, že v dnešní době už mít dobrý produkt nestačí. Je k tomu potřeba i dobrý marketing a tak dále a hlavně spousta peněz. Do budoucna bych chtěl zlepšit svoje schopnosti v designu, a proto chci jít spíše navrhovat do nějakého studia.
Pokud vím, je to tvé první nákladní kolo. Máš v plánu vytvořit nějaké další kolo? (Ať už nákladní, nebo “jen” klasické.)
Ano je to mé první nákladní kolo a zároveň i první prototyp, který bych chtěl ještě vylepšit. Zároveň bych se chtěl zaobírat malým městským kolem, které si s sebou půjde vzít zkrátka kamkoliv, jak do vlaku, letadla nebo i kanceláře. Tato myšlenka mě napadla hlavně díky tomu, že celkem cestuji a vždy se u sebe snažím mít kolo na případný průzkum, jak města, tak i krajiny kolem. Kolo by mělo obsahovat úložný prostor uprostřed rámu, který zároveň při složení vytvoří batoh, pomocí kterého si sebou kolo vezmete zkrátka kamkoliv je potřeba. Kolo by mělo být převážně hodně lehké, proto usiluji i o spolupráci s firmou Kompotech v Sušici, která vyrábí karbonové trubky i pro Festku.
Jak vidíš budoucnost nákladních kol v urbanistickém plánování a dopravě?
Za mě mají určitě potenciál, ale záleží na typu města, protože pro nákladní kolo je potřeba celkem dost prostoru a to je například v Praze téměř nereálné, ale třeba do Plzně mi přijdou ideální. Zároveň s přidáním elektrického pohonu mi přijdou i ideální formou sdílených městských kol, protože je to levnější varianta než si půjčovat auto a zároveň toho uvezete opravdu hodně.
Jaké jsou tvé profesionální cíle nebo sny a jsou spojené s designem a vývojem cyklistických produktů?
Určitě bych se chtěl dále věnovat designu a vývoji cyklistických produktů. Ve vývoji elektrických kol vidím velký potenciál a doufám, že jich bude do budoucna ještě přibývat. Zároveň si myslím, že aby lidé začali kola více používat je potřeba je ještě hodně vylepšit, aby například nedělala problém ani jízda v dešti nebo mrazu.
Existují nějaké sociální nebo environmentální cíle, které bys chtěl pomocí svého projektu podpořit?
Určitě bych chtěl, aby v Česku začalo jezdit více lidí na kole a kolo nepoužívali jen k rekreačním účelům, ale začali na kolech jezdit i do práce, školy nebo na nákupy. K tomu je ale zapotřebí, aby kola pro lidi, co jezdí všude autem, měla nějakou výhodu. Hodně k tomu pomáhá například elektrický pohon, s kterým už jízda není tak náročná. Zároveň by to chtělo lidi přesvědčit, že jízda na kole je i zdravá a když budou jezdit na kole do práce, bude jim to do budoucna přinášet spoustu výhod.
