My, níže podepsaní Plzeňané a Plzeňanky chceme prostřednictvím této výzvy upozornit na důležité body a problémy týkající se městské cyklistiky v Plzni.
Důležitost městské cyklistiky a její plnohodnotnost mezi ostatními druhy dopravy byla zmiňována v předchozích výzvách a je zmiňována v mnoha strategických dokumentech, ať už v těch závazných státních, krajských či v jiných. Její výhody a důležitost si většina z nás uvědomuje, je pouze třeba cyklistiku začít brát o dost vážněji. Až když cyklistická infrastruktura v Plzni bude ucelená, k čemuž je ještě dlouhá cesta, pak opravdu může výrazně začít zachraňovat město od aut. Dnes jsou stále městští cyklisté v Plzni jen „blázni“ v provozu, na úzkých klikatých, přerušovaných steztičkách v chodníku, na rekreačních stezkách určených spíše pěším apod.
Nejprve chceme ocenit veřejně dostupný dokument „Generel cyklistických tras města Plzně“ a související mapové podklady, kde si může veřejnost najít záměry, stav projektové přípravy, realizace cyklistických tras, stav povrchů apod. na území celého města.
Na základě těchto podkladů bychom v bodě „Problémová místa plzeňské cyklistiky“ chtěli být konkrétnější a upozornit na problémy některých cyklotras či jiné problémy týkající se cyklistiky na území města Plzně.
1. Odlišujme rekreační x cílovou cyklistiku
Podporou cyklistiky jako environmentálně šetrné formy dopravy je ve strategiích myšlena cyklistika cílová, nikoli rekreační. V některých případech samozřejmě mohou vést společné trasy, avšak ve většině případech nemůžeme považovat rekreační cyklotrasu např. podél řeky za trasu využívanou pro cestu do práce či za jiným cílem, neboť tato trasa zdaleka nebývá tou nejrychlejší. Cyklisté jsou tak nuceni buďto si čas jízdy značně prodloužit, nebo využít trasy rychlejší po cestní síti, ale často v provozu, kde riskují.
Z předchozí komunikace s městem o tomto tématu nabýváme dojmu, že se město stále brání řešit odděleně cyklistiku rekreační od té cílové (jízda do práce, do školy). Argument, že cyklistů rekreačních je prokazatelně více, je naprosto nepřijatelný. Mnohým obyvatelům brání v použití kola jako dopravního prostředku právě absence spojitých cyklotras, tvořících alespoň páteřní síť propojující hlavní uzlové a cílové body ve městě. Používání kola jako dopravního prostředku se zlepšující se infrastrukturou roste.
2. Zlepšeme možnosti parkování kol
Dalším faktem, který v Plzni brání používání kola jako dopravního prostředku je naprostá absence cyklistických stojanů v celém území města. Počet hlavních cílových a uzlových bodů není tak vysoký a zajistit zde dostatečný počet cyklostojanů by měla být jednou z hlavních priorit řešení cyklistické dopravy ve městě. Samozřejmě ne vždy je město vlastníkem pozemku kde by bylo vhodné stojan umístit, avšak město by mělo koordinovat a zajišťovat ucelenou koncepci dopravy. Do parkování pro automobily se investuje neustále i přes velkou prostorovou náročnost pro stojící automobil oproti kolu.
Parkováním pro cyklisty se město téměř vůbec nezabývá i když je za budování této infrastruktury zodpovědné. Minulý rok se po dlouhých jednáních zrealizovalo 9 stojanů, vzhledem k náročnosti realizace stojanu nám to přijde velmi málo. Stojany nemáme na náměstích, důležitých zastávkách MHD a IDP, u škol, úřadů a jiných budovách občanské vybavenosti, nemáme je v sídlištích ani obytných čtvrtích. Zkrátka 9 stojanů ročně nestačí.
3. Vytvořme páteřní trasy cyklotras pro cílovou cyklistiku
Vytvořením páteřních tras pro cílovou cyklistiku je myšleno již zmiňované spojení hlavních cílových a uzlových bodů města nejrychlejšími trasami, které by logicky převážně vedly souběžně s páteřními trasami motorové dopravy a to zejména v hlavním dopravním prostoru (cyklistický pruh v úrovni vozovky). Proti tomuto požadavku jsme od města dostali tyto argumenty:
– „Správci těchto dopravních tras jsou ve většině případů ŘSD nebo Plzeňský kraj.“ – Což by zřejmě vyžadovalo složité vyjednávání, povolování, koordinaci aj., ale není to překážkou pro zřízení takovýchto tras.
– „V prostoru komunikace není pro cyklistický pruh místo.“ – Příklady z mnoha měst dokazují, že se cyklistický pruh vejde i do mnohem stísněnějších uličních prostor a konkrétní studie by proveditelnost ve většině případů potvrdily.
– „Vedení cyklistické dopravy v hlavním dopravním pruhu by znamenalo opustit značnou část již postavených komunikací pro cyklisty a začít tak od nuly.“ – Argument pouze potvrzuje, že město nepočítá s cílovou cyklistikou. Cyklistický pruh ve vozovce by byl především pro cílové cyklisty, kteří složité cyklistické stezky vedoucí přes chodníky, přerušované křižovatkami, přednostmi či jinými překážkami nevyužívají, jezdí v provozu společně s motorovou dopravou, kde jsou při současném stále rostoucím provozu velice ohrožení. Naopak cyklistům rekreačním trasy mimo komunikaci vyhovují a je pravděpodobné, že by u nich zůstali.
– „Řidiči na cyklistický pruh ve vozovce nejsou zvyklí a při odbočování doprava by cyklistu ohrožovali.“ – V mnohem nebezpečnější situaci je cyklista nyní, když cyklistický pruh nemá. Cyklistické pruhy jsou výrazně vyznačeny, řidiči by si na ně jistě zvykli a hlavně cyklisté musí vždy předvídat a podjíždět automobil v křižovatce si asi netroufne nikdo.
4. Zrealizujme bezpečné cyklostezky z okolních obcí
Suburbanizace je rozjetá v plném proudu a stále více lidí se stěhuje z města do okolních obcí. Do města pak denně jezdí výhradně osobními automobily, ať už za prací či ve volném čase. Alternativy ve formě bezpečných cyklistických tras, bez několika málo výjimek, neexistují. Cyklista tak musí využívat frekventované silnice pro motorová vozidla, nebo nezpevněné, klikaté polní a lesní cesty vedoucí členitým terénem, výrazně prodlužující dobu jízdy. Je proto potřeba aby se město ve spolupráci s krajem začalo touto problematikou intenzivně zabývat.
Okres Plzeň-město se rozrostl právě o suburbanizační zónu jihovýchodním směrem a nyní zahrnuje i obce Chrást, Dýšina, Kyšice, Letkov, Tymákov, Mokrouše, Lhůta, Šťáhlavy, Nezvěstice, Nezbavětice, Chválenice, Losiná, Štěnovický Borek a město Starý Plzenec. Město by mělo mít zájem pomoci těmto obcím s budováním bezpečných cyklotras. Když uvedeme příklad silnice I.třídy I/20, vedoucí přes Losinou a Chválenice, kde denně projíždí 15 000–25 000 vozidel, i ten nejotrlejší cyklista musí mít na této jediné přímé trase do Plzně strach o svůj život. Podobně jsou na tom i další obce dosažitelné cyklistickou dopravou, ležící mimo správní území města. Vyzýváme tedy městské zastupitele, aby se ve spolupráci s krajem pokusili vybudovat alespoň základní radiální síť bezpečných cyklostezek spojující Plzeň s obcemi v okruhu cca deseti kilometrů, odkud mohou obyvatelé dojíždět do Plzně na kole.
Všechny zmíněné výzvy, cíle a problémy spolu úzce souvisí: cyklista přijíždějící po cyklostezce z příměstské obce se musí dále napojit na městskou páteřní cyklostezku a když dojede do cíle, musí mít kde své kolo bezpečně zaparkovat. Cyklistika může výrazně pomoci městu od zaplněných ulic automobilovou dopravou, avšak výrazný nárůst cyklistické dopravy lze očekávat až ve stavu, kdy bude infrastruktura ucelená, spojitá, trasy budou přímé a v cílových bodech budou mít kde kolo bezpečně nechat.
Současná mladá generace je ekologicky smýšlející, byla by ochotna na kole jezdit, ale jeho plnohodnotného využití ve městě se většina při současné rychlosti budování cyklistické infrastruktury jen těžko dožije.
5. Problémová místa plzeňské cyklistiky
V tomto bodě bychom prostřednictvím mapy chtěli upozornit na vybraná problémová místa ve stávající síti cyklostezek. Podněty a problémy v mapě může zaslat každý a to na naší mailovou adresu ([email protected]). Problémy budou vyznačeny body, každý problémový bod by měl mít krátký popis, případně i fotografii. Účelem tohoto grafického výstupu bude co nejkonkrétnější přiblížení problému. Díky fotografii u některých bodů si může pozorovatel jednoduše problém představit a posoudit jeho závažnost.
Děkujeme každému, kdo tuto výzvu četl a zabývá se touto problematikou.
S přáním krásných dnů,
Tým iniciativy „Plzeň na kole z.s.“ a níže podepsaní přátelé městské cyklistiky v Plzni